Přeskočim hodně věcí a zase si tady uleju trochu myšlenek.
Bez mála to bude dva roky co žiju v Americe. No a co. Můžu vám ale říct, že po té době, s vidinou dalších cca 9 měsíců tady se neskutečně těším na budoucnost zpátky v Evropě. Neříkám v Čechách, v Evropě. Netuším jestli v ČR najdu adekvátní práci, bydlení a jestli tam budu spokojená, ale chci být blíž. 9 hodin časového posunu je přece jen moc, jetlag, drahý letenky, dlouhá cesta tomu nepřidá. Kdež to, v Evropě můžu bejt doma během 2 hodin i kdyby na víkend a čau.
Moc mě baví listovat si nabídkou práce, brouzdat po google mapách a vybírat si co, kde, kam, kudy.
Těším se na další kapitolu. Na co se netěším je to stěhování, to bude asi zážitek.
