NYC

Minulý víkend jsme jeli na výlet do NYC. Konečně jsme se sešly se šlehlou Bětkou se kterou jsem se viděla naposledy v Praze v den, kdy mi schválili na ambasádě víza.

V pátek po práci jsem psala Bětce ať mi pošle číslo na sebe ať se nad ránem nehledáme na Union station. Bětka mi opáčila že pošle a proč jdu spát v  8pm když je pátek. Tak jsem jí psala že to sice jo, ale že za pár hodin vyrážíme na autobus a ráda bych trochu spala. To tele si koupilo lístky na neděli ! Takže si honem zabookovala další ticket aby mohla jet s náma. Holt chybama se člověk učí...

Cesta metrem kolem půlnoci byla v pohodě, všude dost lidí, necítila jsem se v ohrožení nebo nepříjemně. Uplně v pohodě jsme se všichni sešli na nádru a ve 2am vyrazil náš bus směr NYC.

V NYC jsme byli o půl hodiny dřív. Vyrazili jsme okouknout Carlo's bakery (z tv show Cake boss na TLC), Times sq a pak pěšky do central parku. Tam bylo domluveno půjčit si ze stojanů Citi kolo, což mělo vyjít na nějakých 10 dolarů za 24hodin a ono nás to nakonec zkáslo o 50dol. No chybama  ....

Každopádně za mě to za ty peníze stálo viděli jsem central park celej jak na dlani, krásně se projeli a pěšky bysme to nedali ani za dva dny. Že někdo držkoval a nespal z toho dva dny neřešim.

Konečně jsme se vydali do metra kde jsme uplně v pohodě koupili poměrně rovnej ticket a jeli na dolní Manhattan do Battery park. Metro je super značený netrvalo mi dlouho se zorientovat. Mám na tohle docela mozek musim říct.

Battery park je super, nádherný počasí nám vyšlo a krásně vidíme na Sochu Svobody. Procházíme podél Hudson river a za nedlouho to už točíme kolem mrakodrapů k WTC a Ground Zero. Ve mě tohle místo pokaždý budí zvlášní pocity. Já moc nechápu ty lidi co si tu fotí selfíčka s křečí v úsměvu. To místo mi nahání hrůzu co jsou lidi schopný a když na tom místě stojíte, před očima vám běhaj obrázky co ste jako malý viděli v TV co se tu stalo, kolik lidí tu umřelo a proč. .. Brr..běhá mi mráz po zádech ...

Kousek odtud je outlet Century21, nicméně měli tam hovno a akorát tak tam bylo narváno. Zneužili jsme poměrně čisté záchody a v oddělení kosmetiky jsme si nakrámovaly s Bětkou ruce. Za rohem je kafíčko Stárbaks, tak sme tam daly pauzu. Ukradla jsem kafe nějaký Stefanii a pak si vzala ještě svoje .. Sme přebornice v kradení kafe. Dycky mám jiný než si objednám.

Po krátké pauze jsme šly přes Wall st k Brooklyn bridge, kde padaly ty nejlepší hlášky. Prej: 'hele k čemu je tamhle ta branka ?" "tam se asi nesmí" "dělej dem !"

Brooklyn bridge je moje neoblíbenější atrakce z celýho NYC. Nádhernej výhled !

Cestou z BB jsme potkali moc hezký a dcl levný pizza místo. Pizza byla výborná !

Pak už nás čekala jen žehlička a empire state.

Chtěla jsem stihnout ještě asi 3 místa ale ostatní už bolely nohy. By mě zajímalo kolik jsme toho nachodili, příště si zapnu endomondo slibuju. Minule ve Phily to bylo 21km / den.

Cestu zpátky busem snad ani nekomentuju. Zima, rýma, kulich, policajti, zpoždění. ...

Ale určitě to za to stálo ! A do NYC vyrazím zas v prosinci.

těžký život au pair

Tak to je přesně to, na co si asi nemůžu uplně stěžovat. Já si totiž nepřipadám ani že pracuju. Ano, někdy je to za trest, někdy je toho dost a lítám tu jak magor od jednoho k druhýmu. Občas jsem takovej manažer domácnosti, občas jenom policajt a občas prostě jen sedim a čumim a jsem za to placená.

V mojí rodině sice využíváme všechny hodiny (cca) které mají možnost využít ale i přes to mi nepříjde že bych dělala tolik abych si zasloužila vše co mi ta rodina dává. Snažím se jím pomáhat nad rámec svých povinností, jako bych byla doma. Je jasný že prostě uklidim myčku, poklidim kuchyň a tak..

Není tomu ale takhle vždy že se tu každá holka má jako princezna. Za dva měsíce jsem už příběhů posbírala hodně.

Poslední co mě fakt vyděsilo byl příběh holčiny z Costa Rica, kde jí její host rodina nedovolila kupovat si/nosit si domů jídlo a nedejbože si vařit. Jenže holčině nejelo to co jedla rodina, takže měla hlad a nic nejedla. Vydržela to 14dní a šla do rematch. V rematch nemá každá holka štěstí. Po 14dnech si můžete zabalit kufry a jet zase domů.

Další příběh, kdy rodina má 3 děti ve věku prvního stupně ZŠ. Matka chodí domů pozdě večer a vždy totálně nalitá, hádky s manželem jsou na denním pořádku a slyší to celej barák, možná i sousedi, protože zdi jsou tu jak z papíru.

Rodina po vás může chtít Flu shot - očkování. Já osobně nesouhlasím s tím, aby oni (jakožto můj zaměstnavatel) rozhodovali co si do těla dám nebo nedám. Nehledě na to, že na očkování nevěřím, podle mě páchá víc škody než užitku. (ale to je debata na dýl a nedávám vše do jednoho pytle)

Pro některé rodiny, to že odmítnete očkování proti chřipce je důvod pro rematch.. Mě to bylo nabídnuto s tím, že mi to zaplatí, pokud souhlasím. S díky jsem odmítla a přešlo se na další téma .. uff..

Jiné holky se setkávají s nepochopením svých host rodičů s jejich plány. Nesouhlasí s jejich plány na dovolenou a třeba i na víkend. Nepodpoří vás v jediném rozhodnutí.

Občas i slyším že se holky vrátí o víkendu dřív domů a rodina je nepozve k večeři. Takhle si pak těžko připadáte jako člen rodiny.

Já jsem naprosto vděčná a kdybych věřila v Boha snad bych se i pomodlila za to že mám takové štěstí. Rodina i holky mě přijali v pohodě. Ano, občas někdo nemá den, náladu ale zatím se mi to stalo 2x za tu dobu co jsem tady. K večeři jsem vždy vítaná. Ve všech plánech mě podporují. Vždy se ptají co jsem dělala kde jsem byla jak se mi líbilo. Doporučí kam jít kouknout, kudy jet. Cokoliv řeknu mi zatím posvětěj. Od přespání kamarádek, po výlet do Marylandu. Proto nemám problém ve svém volnu udělat něco navíc. Takhle to v rodině funguje.

Takže timhle skoro půlnočním příspěvkem (protože nemůžu spát) jsem chtěla říct že ať vás matching sere míň či víc, nepodceňte to. Já tuhle rodinu skoro smazala, protože jsem byla nasraná že mě jiná odmítla. A víte co ? Prostě to tak mělo být. 

Když se něčemu divíš tak zavři hubu

Tak tu pomalu slavím 2 měsíční výročí od příletu a je čas sepsat to, čemu se říká kulturní šok.
Uplně se to jako nedostavilo, připadám si tu poměrně dost Evropsky a jako v Evropě.
Takže seznam všeho čemu se divim:
(možná se to bude trochu opakovat z předchozích příspěvků)

1) holky pod sukní nosej kraťasy.. aspoň ty moje 12 a 15 let..dokonce jsem nedávno četla článek v novinách že na to dělaj speciální různě barevný kraťasy a speciální obchody

2)oblečení se tu nosí jen jednou a pak letí do pračky

3)většina američanů se sprchuje až ráno

4)hlavním jídlem je večeře, která je kolem 7pm, oběd je jen nějakej sandwich nebo co si kdo najde. Nicméně u večeře se většinou sejde celá rodina, dlouho si povídá a debatuje. O víkendech se dokonce společně vaří a opravdu je kuchyně srdcem domova. To se mi moc líbí.

5)nemají varnou konvici, čaj si vařím klasicky na plotně v plechový konvici

6)spousta američanů lpí na očkování proti chřipce, to si můžete dopřát všude, píchnou vám ho klidně v drogerce u pultu... hlavně že jste chráněni ! Pro hodně holek které to odmítly to byl pro rodinu důvod k rematch. Thank God ze moje rodina je normání ..

7)skoro nikde nejsou chodníky a pokud ano nikam nevedou ... To si jdete po chodníku ten končí u silnice a dál neni přechod ani další chodník za silnicí

8)HOV - speciální pruhy na dálnici pro auta kde je víc jak 2 nebo 3 lidi (pěkně to otravuje život)

9)plejtvání se všim - jídlo, energie, peníze, voda ... všechno

10) pracovníci na všechno - dekoratér, vysvač listí, zahradnice, sekači trávy, řezači stromů, uklizečka, učitelka na doučování - to vše doma máme nebo k nám domů chodí, nicméně si myslím že moje rodina není nejbohatší a i přes to toto všechno máme

11)děti tu mají hlavní slovo, když si vaše dítě něco usmyslí nebo prostě nechce, tak nechce, nutit ho nebudete a ani to nezkoušejte. Živě si pamatuju jak sem seděla u stolu s obědem a máma mi řekla že tam budu sedět tak dlouho dokud to nesním. Tohle tady neexistuje.

12)řidičák děláte ve vlastním autě, musíte mít pojištění a technickou (jo ted uz to vim)