Proč ? Protože PALEO!

K paleu mě přivedla úplná náhoda. Na školení jsem našla člověka, kterýho jsem pak stalkovala na netu a ten mě přes svůj blog přivedl k člověku kterýmu paleo hodně pomohlo. Petr Mára natočil o paleu a jeho účincích na jeho UC pár videí a napsal i pár článků na svůj blog.
¨
Tenkrát jsem si říkala, proč to nezkusit, vypadá to snadně, bez sladkostí a cukru to dám. Kafe si už dávno nesladím a mlíko nepiju. Omyl! Na cukru jsme všichni do jednoho největší závisláci. Vůbec si to neuvědomujeme, ale cukr je celej kámen úrazu naší tloušťky, únavy a dalších stavů.

Proč jsem se rozhodla to zkusit ?
cca 3 roky zpět jsem přestala mít chuť na jogurty, sýry, tvaroh... Kdyby mi někdo nabídnul jogurt radši sním červa než lžičku jogurtu. Říkala jsem si, to je divný, proč na to nemám chuť. Ono je docela pravda že si tělo řekne co chce a co potřebuje. Jak mi potvrdil primář Doseděl, nic hroznýho mi není, jen moje tělo prostě neakceptuje kravskou bílkovinu. Můžu do sebe cpát umělý laktobacily a možná to pomůže, nebo taky ne. Po pročtení pár článků mi došlo, že mlíko a výrobky z něj, nejsou vůbec potřebný pro tělo. Vápník můžeme získat i z jiných věcí a vitamíny a d e k taky tak. Tak proč mám jíst/pít něco co původně má být pouze pro telátka ?
Po vysazení mlíka (a věřte že ani netušíte v čem všem je zašitý) mi bylo trochu líp, ale nebylo to ono. Rozhodla jsem se přestat jíst pečivo, lepek, kompletně. Miluju těstoviny. Naštěstí jsem našla bezlepkový který jsou dobrý. Navíc, mají nižší glykemickej index, takže další plus i když je to šizený paleo.
A co mi vlastně je když pozřu něco z mlíka ? V lepším případě musím mít zmapovaný všechny WC ve své blízkosti, protože mě stihne trest v podobě průjmu. V horším případě mám křeče v horní polovině břicha který nejsou nic moc příjemný.

Paleo, jakože skoro 100% jsem jedla v kuse několik měsíců, ubralo mi 2kg na váze což beru jako bonus efekt, hubnout jsem nechtěla. Ale měla jsem mnohem víc energie, nebyla jsem unavená. Návštěvy WC byly pravidelné, bez zdlouhavých chvílí nebo dalších vedlejších efektů, prostě to šlo jako po másle :-D (sorry nevim jak to popsat). Ptáte se, jak to že jsem nezhubla víc ? Protože jsem si cukry z čokoládiček kompenzovala ovocem. Ve velkym. Ale pořád to bylo zdravější než si dát kindr bueno po obědě a koblihu k snídani.

Vyzkoušela jsem spoustu paleo receptů a musím říct - nemá cenu nahrazovat vaše oblíbená jídla, musíte si najít nová oblíbená jídla. Hlavně se vám změní chutě. Coca cola už vám nebude chutnat po cca 2měsíchc objevíte nové chutě.

Co vlastně paleo je ?
to jsem měla asi napsat v úvodu, ale ve zkratce... Aspoň pro mě je to strava s minimem cukrů a naopak dostatkem kvalitních tuků.  Neznamená to ale že si dáte burgra a hranolky a bude to paleo. Paleo si zakládá na přírodních/BIO věcech bez éček. Dostatek bílkovin z masa, kila a kila zeleniny a trochu ovoce. Super jsou taky ořechy. Víc doporučuji načíst, je spousta potravin které jsou v šedé zoně. Dost potravin ač se to nezdá paleo nedoporučuje konzumovat - luštěniny.

Co jsem si z toho odnesla i když paleo nejím na 100%
chia semínka
bezlekové těstoviny (nejsou paleo ale je to lepší než klasické těstoviny)
ovoce a zelenina ve velkém množství
piju čistou vodu (nebo se aspoň snažím)
maso a slanina nejsou špatné
nejím knedlíky
omezuju přílohy - brambory, rýže
mleté maso na 100% způsobů
čtu složení potravin
kokosová mouka
kokosové mlíko

Protože jsem o tom rodině v USA docela navyprávěla, chystám se tam najet na paleo znovu, minimálně na gluten a dairy free stravu protože mi fakt dělá dobře. Říkáte si, proč tak nejí už tady a teď? Protože bydlím stále doma, většinu jídla sdílím s rodiči a vaří na 80% máma. Paleo strava je i trochu finančně náročnější protože se snažíte nakupovat bio popř.kvalitnější potraviny než jsme zvyklí. I když na druhou stranu toho sníte méně, tuky vás zasytí. Např.moje snídaně - párek + volský voko +zelenina -> snídám cca 7:30 a do 13:00 nemám hlad a do jídla se nutím abych něco snědla. Já bohužel s prací od 7:30 do 17:00(jo,jezdim do práce brzo) nejsem schopná vařit si denně zvlášť jídlo pro sebe a proto jím co doma je. Doufám že s životem aupair to bude jinak.

Jinak o paleu je spousta skvělejch knih, pár jich je i v češtině + několik super blogů s recepty..

Ambasáda

Tak ať nenapínám, je to mnoho povyku pro nic.
Kromě toho, že to chce opravdu dost času a nervů u hloupých otázek to bylo fakt jednoduchý.
Asi nemá cenu popisovat tu krok po kroku v kolik sem přišla k jakýmu okýnku jsem šla a tak.
Důležitej je výsledek.
Mám to. Po čtyřech otázkách z kterejch záludná byla jenom jedna.
Takže pro žadatele o J-1 NEBOJTE, je to jednoduchý.

Pocity

Poslední měsíce a týdny tady v ČR budou docela krušný. 

Kdekoliv jdu, říkám si, není to naposledy co tudy jdu ? Pak až za rok nebo dýl ? 

Hrozně zvláštní pocity.

Vyprazdňuju pokoj. Rozprodávám věci - hadry, bižu, boty. Vyhazuju zbytečnosti. Dělám po celém pokoji kupičky co sebou. V podstatě mám vytřízenou kosmetiku a to vážně jen tu nejnutnější. Neumim si představit zase hledat něco co by sedělo mýmu ksichtu, kterej po pokusu s vysazením antikoncepce vypadá jak puberta v prváku. Nedejbože zkoušet nový věci na vlasy který už takhle držej tvar jen silou mojí vůle a každodenního žehlení. 

Zvažuju co ještě koupit, na co nezapomenou. Nějaké nápady ?

Asi si koupim redukci napětí, nechci si oddělat českou elektroniku, i když ntb by měl přežít podle nabíječky jejich proud. No uvidíme.

Potřebuju kufr. Když ho měli v akci v Globusu tak sem si řekla že ho koupim časem. Chyba, od tý doby /cca 6m/ ho neměli a když tak za litr. Ale i tak bych si ho ted možná za litr koupila. Sem chtěla sadu že jo, aby byly stejný carry on i na odbavení, asi se nepoštěstí..

Zítra na ambasádu. A já mám střevní chřipku. Ne z nervů, jako běžně tyhle symptomy mam. Tyhle křeče a pocity na blití nejsou z nervů ani z mlíka (který jsem si teda blbka neodpírala poslední týdny).

Zahájím paleo /zase/, jsem nějaká nateklá, nafouklá, otrávená, bez energie.

A tejden sem nebyla běhat. Stydim se ! ale nebylo počasí a já holt už nenosim mikinu na běhání.

Tak snad tenhle tejden.

Proč jsem se rozhodla být au pair až v 26 letech ?

Když někomu řeknu, že jsem sekla s prací a rozhodla se rok žít v Americe většina lidí se falešně usměje a pokýve hlavou.  Maximálně se zeptají kam a při slově Washington se jim v paměti zobrazí maximálně Bílý dům. Přesně u těhlech lidí, skrz jejich falešný úsměv je vidět jak jim hlavou běhá milion myšlenek: Proč tam jede ? Je jí 26 ? To nechce děti ? Před čím utíká ? A co její přítel ? A co auto, práce, rodiče, kamarádi ?

Vážení, neutíkám před ničím. Jediné před čím mě napadá že chci utéct jsou přesně tihle nepřející lidé. Jen pár (vyjádřeno kusy 2) lidí mi řeklo: "tý jo, Káťo, já ti to přeju, hlavně ať ti to tam vyjde". A za to jim jako dík !  Pár lidí si to nechalo projít hlavou a po čase a pár diskuzích mi řeklo: "mrzí mě to, že odjíždíš, ale jeď, je to skvělá příležitost a je super že se toho nebojíš.

Co vážně na Čechách a lidech tady nesnáším je ta nepřejícnost, všichni jsme protivní, neusmíváme se. Protivné prodavačky, pošťačky, operátorky. Mám toho plné zuby, kor po 7 letech ve službách a denním kontaktem se zákazníky. Já neřikám že se nenajdou vyjímky - poděkují, pozdraví a jsou super příjemní a člověk si pak i řeknou - Jo!Má smysl to dělat!

Těším se že si od toho a těch lidí odpočinu. Ano, v Americe je to faleš a přetvářka ale pořád je lepší, když se na vás prodavačka za pásem usměje, zeptá se jak se máte a ještě vám pomůže s nákupem do tašek ? (Přesně takové milé zkušenosti s veškerým personálem mám všude v Anglii a že sem tam byla minimálně desetkrát) ach jak mě chybí Londýn .. Ale to jsem odbočila..

Zpátky k důvodům:
Je čas splnit si sen - stojím na křižovatce, biologické hodiny prý už mají tikat ale já se na to necejtim, vždycky sem byla spíš kariéristka, chtěla jsem něco (si) dokázat, mít dobrou práci a za ní brát dobré peníze. Jak s tím souvisí au pair ? Doufám že budu mluvit plynule anglicky, ve škole došprtám gramatiku a buď ještě v USA si udělám nějakou mezinárodní zkoušku nebo dodělám v ČR.

Je mi 26, čerstvě, víza se dávají do 26let včetně, teda aspoň ta pro která jdu já (J-1), jaká je prosím vás pravděpodobnost že se pak podívám do USA ? Že si zkusím žít na druhé polokouli ?Řeknu vám to, nulová.

Chci být aupair už od 16 kdy jsem poznala Verču, ta si i přes negativní zkušenost s touhle prací uměla zařídit pěkněj život a využít téhle šance...

Proč nejedeše od Anglie ? No, protože už sem tam byla ap rotože tam můžu odjet kdykoliv jindy bez věkovýho limitu. Housekeepera a aupair tam můžu dělat klidně ve 30ti když mi prostě švihne..

A jestli se rozcházím s Martinem ? Ne. Uvidíme co čas přinese. Věříme že to zvládneme a když ne, měl to být osud. Už když rušili call centrum v Kolíně měla jsem v plánu odjet a nejela. Protože jsem se s ním právě poznala, on to ví a ví že jsem taková čůza že bych mu to na starý kolena vyčítala že jsem nejela.

postcrossing

Nevim jestli znáte ... www.postcrossing.com
Skvělá věc. Před lety jsem na ní narazila díky nějaké diskuzi na netu. Připojila jsem se a napjatě čekala až se mi doručí první pohled do Finska a od té doby to jede. Spousta pohledů a známek. Úchylka posílání pohledů mi už zůstala  a kdykoliv někam jedu posíláme domu a kamarádům pohledy. Občas vymýšlíme i text celý od jednoho písmene.
Když jsem v květnu posílala svojí host rodině pohled z dovolené v Rakousku nenapadlo mě co to celé rozpoutá.
Host mum napsala email že moc děkují a že to vypadá moc hezky. Psala jsem jí, co by si přáli z ČR dovíst, jeslti mají nějaké přání nebo ať mi přiblíží nějaké další jejich koníčky abych se trefila do vhodného dárku.
Host mum to napsla moc hezky a pravdivě. Že je jí trapné brát si od AP dárek, když ví jak mizerně nás platí (kapesné je dáno zákonem) a že je potěší nějaké pohledy. No, jezdit po republice a kupovat pohledy se mi moc nechtělo. Zásoba pohledů na téma českých měst a památek veškerá žádná.
Tak mě to napadlo. Zkusím napsat na facebook, na stránku českého postcrossingu výzvu. Požádala jsem holky a kluky zda by mi pro Emily a Julii poslali pohled z jejich měst a já jim na oplátku pošlu Kutnou Horu (ještě že bydlim v tak zajímavém městě, že jo?) nebo popřípadě Washington po příjezdu do státu. No, už mám asi 15 - 20 pohledů z různých koutů ČR.

Moc dík všem kteří pomohli, cením si toho. Nikdy by mě nenapadlo že v ČR se najdou tak hodní lidé. Někteří mi dokonce nezištně poslali obálku plnou pohledů, krásně ozdobených, popsaných a polepených obrázky <3

Jsem nadšená a každý den se těším domů co najdu ve schránce !

Rakousko 2015

Jako každý rok jezdíme přes květnové svátky na dovolenou. Důvod je jednoduchý, delší volno, méně spotřebovaných dní dovolené kterých M.nemá mnoho. Na podzim se nám moc líbilo v Rakousku proto už jsem někdy koncem roku 2014 rezervovala znovu Rakousko, jen o pár kilometrů dál než jsme byli prvně.

Naším dočasným útočištěm se stala vesnička Abtenau. Ubytování jsme měli nahoře ve stráni v krásnem rodinném domě s hospodářstvím kolem. Kolem louky, krávy a tak. Boží. Paní majitelka byla víc než milá, hodnocení 9,9bodů má na booking.com oprávněně!

Ukázala nám apartmán a nevěřila jsem že za 200e na týden je tohle celé naše. Na uvítanou nám nalila domácí likérek kterého rovnou kupujeme lahev :-D Výbornej.

Už od podzimu jsme chtěli navštívit Dachstein který jsme minule nestihli a nebo spíš na něj nezbylo.. vstupné stojí slušných 50e pokud chcete navštívit všechno co Dachstein nabízí.

takový výhled bych si přála mít každý den

Počasí nám uplně nepřálo, ale už sem si zvykla nebejt tak zhejčkaná madam. Vyrazili jsme na vodopády řeky Salzach v Gollingu, kam jsme přijeli kolem 9 ráno a ještě nevybírali parkovné ani vstupné, dobrých pár euro ušetřeno. Na celé stezce nebyla ani noha. Taky pěkne chcalo ale nevadí.

Ještě jsme zastavili na druhé stezce Lammerklam, tam už se pěkne cálovalo. Konec stezky byl dost rozpačitý protože nás to vyplivlo do vesnice a kam ted ? zpátky nebo pěšky do krpálu přes silnici v dešti pěkně zpátky k autu... No šli jsme po silnici, zmohli jsme až až ... :-D Jeli jsme do apartmánu a nevěděli co dělat, jeli jsme do lázní, v okolí bylo možností víc než dost. Zkusili jsme Aqua Salza a dobrý! Větší než Laa kam obvykle jezdíme z Čech. Venkovní bazén nic moc na můj vkus studenej. Ale uvnitř super.

Další den byla v plánu vesnička Hallstatt. Památka Unesco, kostnice a vyhlídka. Sem zas jednou chtěla ušetřit 13e za lanovku, cedule k vyhlídce ukazovala 60min prudkého stoupání a tabule doporučovali pevnou obuv. Pár šikmookejch turistů před náma se rozhodl jít v mokasínách od Lacoste, tak proč ne my ve sportovní výstroji. Zase chčije. Nicméně je teplo a vlkho. Svlíkám mikinu a jdu v bundě a tílku a to jen proto abych nenastydla. Mam toho plný zuby. Ale nevzdávám to, pořád si říkám že tyhle informační cedule kecaj a že tomůže bejt tak vysoko. Posledních párset metrů je nehorších, stoupání je prudší ale už slyšíme lanovku. Hurá, poslední schody a jsme tam ! Takhle si to budem pamatovat líp a víc než když bysme jeli lanovou ! Jenže dolu už se chceme svíst, nicméně lísky není kde koupit. Sereme na lanovku a jdem pěšky. Už nás to nezabije. Máme z toho srandu a jsme uplně mrtví.

Další den se jelo konečně na Dachstein. Uplnej kousíček od Halstadu :-D Lanovou pěkně nahoru a k jeskyni to ještě byl pěknej kus do kopce pěšky. Jeskyně byla pěkná, už se ani moc nebojim uvnitř, ale ta vloni byla hezčí i když v ní bylo o milion schodů víc.

Další lanovou nahoru na 5fingers. Tam jsem se moc těšila. Vylezem z lanovky a tam všude sníh. Ale ne jako poprašek, ale jako metry sněhu. Všude. Nikde cestička. 

Já v botaskách. Tak mě to nasralo, že bych se tam za ty peníze nepodívala že sem si řekla že jdu. Když budu mít boty promočený budu naštvaná ale když nepůjdu budu taky tak. Navíc, celej Dachstein s náma ve skupině odchodil chlap bez nohy, o berlích. Tak co bych to nedala když ne on. Dokonce byl rychlejší než my?! Tleskam! 

Po 30minutách chůze ve sněhu botasky kupodivu drží vlhkost mimo vnitřek boty. Chvála bohu třem pruhům. Konečně se dostáváme na vyhlídku. Žádná hitparáda ten pohled, ale bodejť. Jsme tu a jdem fotit. 

určitě stojí zato jít tam!

Poslední den jedeme do Salzburgu, kam jsem se moc těšila. Je vedro na padnutí. Kupujeme Salzburg kartu na 24hodin máme vstup v  ceně do všech památek a mhd zdarma k tomu. Doporučuji i když neplánujete tolik toho vidět. My využili zubačku nahoru na pevnost/hrad. Nakoukli jsme do pár kostelů. Prošli jsme zlatou uličkou, nábřeží a svezli se lodí. To byla show :-D snad největší zážitek jízda lodí :-D Jinak celkem nuda. Tak jsme to sbalili a jeli do ZOO. Vedro bylo příšerné nohy bolely. Ještě jsem chtěla na jednu vyhlídku lanovkou tak se jí vydáváme dle průvodce najít. Po mírném bloudění najdeme. Jedeme předposlení jízdou nahoru, máme cca 30min prozkoumat vršek vyhlídky a pořídit pár fotek. Je krásně vidět letiště. Pozoruju letadla jak klidně přistávají. To je něco pro mě. Uděláme pár posledních fotek a jedem dolu poslední lanovkou. Nahoře fakt přenocovat nechceme :-D

Večer si střihnem poslední procházku po Abtenau, vyfotíme nějaké pěkné detaily a pomalu jedeme domů.

naše ubytování

https://www.booking.com/hotel/at/ferienappartements-schrattenbauer.cs.html?label=opensearch-plugin;sid=354c9c7202359ae39fd10b062d90c864;dcid=5

Cesta domů taky hitparádní. Projedem omylem semafor na červenou. Chčije a chčije. Chce se nám čůrat. Neni kde. Žádnej lesejček ani mekáč. Najíždíme na kus dálnice, cedule slibují mekáč, pamatuju si ho z léta, dávala sem si tam ledový kafe. Teda spíš preso s ledem. Musí tady bejt ! Po 40km hurá mekáč !

dovolená + žádost o víza

Koncem dubna byl frmol. Zařizovala jsem věci kolem dovolené (vyměnit peníze, pojištění, dálniční známka, plány a výlety) a do toho v práci konec měsíce...blázinec. K tomu jsem rušila pojistky, stavebka a tak...plno papírů.. do toho mi přišly papíry/podklady pro víza z agentury, docela jsem nad tím hroutila když jsem viděla kolik toho je. Ještě že mám internetovou kamarádku Nell ze skupiny aupairs 2015 na facebooku. Domluvily jsme se, že si zavoláme a dáme to spolu do kupy.
Uff, první část mám za sebou !

Jak jsem si vybírala rodinu ?

Všechny blogy aupairek jsou stejné. Jsou přehledně rozděleny do sekcí a sloupečků - schůzka, přihláška, oveření agenturou, matching, skype1., skype2 .. ...
Nebudu to vypisovat, nudí to. Kdo chce informace musí si je umět najít.
V podstatě po přijetí do programu a zviditelnění mojí osoby na stránkách CC jsem byla na roztrhání, rodinky se začaly hlásit téměř do hodiny. Přišel mail a já byla jak politá horkým čajem. Pomalu jsem se i schovávala před monitorem aby mě má první rodina skrz web kameru neviděla a nechtěla se mnou mluvit nedejbože anglicky.
Rodina potřebovala aupair už někdy v červnu, no, nebudu jí to psát do mailu aspon si na ní nacvičím skype a jak mluvit na co se ptát, na co se bude ptát ona atd.. Plán výborný. Domluveno na 17:00. Skype, nešlo se spojit, furt to padalo - > technika a já O2 Guru :-D
Bušení srdce, infarktové stavy. Host matka mě uklidnila a šlo to no. Hovor jsme utnuly po 20.minutách kdyz se dozvedela ze se nikam dřív jak v sprnu nechystám.

Postupně jsem odmítala nebo skajpovala s dalšíma rodinkama. Několik rodin pro mě bylo docela zklamáním. Myslim že první z nich byla kousek od DC z Chevy Chase a vím že sem k nim chtěla. Byli fajn ale po pár skajpech už se nikdo neozval no nic :-D Další rodina byla z Cali, matka doktorka - nefroložka. Láska prochází ledvinou, jak praví slogan Nefrologie na Karláku kam každej rok jezdim. Řikala sem si, to je znamení. Rodina indů, hodně lidí mě odrazovalo - jiná kultura, náboženství a budou smrdět po kari (což teda jako znam z UK, indi jsou divní lidi, zpívaj si v mhd a hrozně nepřátelsky koukaj). Ale já je neházela do jednoho pytle. Opravdu byli fajn. Děti se chovali klidně při skajpu. Host matka byla tý lásky a poslala mi sáhodlouhej mail že sem jako boží ale že si vybrali jinde. Tak nic no, už sem byla fakt nasraná že se člověk snaží udělat dojem, googlí si info o místě kde bydlej, co kam jet, kam studovat blá..no prostě už sem si to malovala. Ztratila jsem chut mluvit s dalšíma rodinama. Tak jsem je mazala hned jak to šlo. vzpomínám si na single mother z Floridy - 7! dětí a že aupair bez auta - bodejt ! spolujízda. Upadla ne ? Další rodinka kolem Bostonu, fotky jak z časopisu Dokonalá rodina :) ale sever? sem nechtěla a navíc děti kluci v nic moc věku...takže čau... další single mother z Cali - docela jsem ji sjela googlem, ředitelka nakladatelství pro kuchařky. Dvě holčičky, krásný, věk akorát, jedna měla glutenfree - jsem si souzení ! Matka se zas po pár skajpech  a telefone a týdnu ticha rozhodla jinak...čau.

Nečekala jsem dlouho a na profilu sem měla rodinu z McLean u Washingtonu DC. Na pohled se mi nelíbila. Měli divný oči a já nevim no. Nicméně, s nikym jsem dýl nevolala, tak sem si rikala to zkusim. Matka byla po telefonu milá. Vše jsme si řekly spolu po mobilu a řekla že jestli je vše ok že se ozve a dáme skype i s dětma. Slovo dalo slovo, byl skype, dalších pár hovorů, skype se současnou aupair Yvonne a dohodnul se match. Vypadají dobře. Ne bezchybně, ne perfektně, ale vypadají jako normální lidé. Holky jsou fajn, starší bude živel a puberta v rozkvětu. Mladší bude můj člověk - hand made a tak :) těšim se na ní ! Vlastně na ně na všechny !

Nejvíc se mi líbilo že HM mi dala prostor na vše se zeptat, vyjádřit se. Ptala se jak se cítí moje rodina že jedu pryč. Proč jedu pryč, proč myslim že mi to pomůže k práci do budoucna, co chci dělat, co studovat. Hlavně se jí moc líbilo moje životní moto - život začíná za hranicí tvojí komfortní zony. Od tý doby co jsem si tohle někde přečetla se tim fakt řídim.

...karma ?

těm kdo mi drží palce - děkuju
těm kdo nechápe - myslete
těm kdo nevěří - uvidí


SNY ? máte ještě nějaké ?
Nebo žijete proto abyste ráno šli do práce a večer šli spát s tím, že ráno jdete zase do práce ?