Protože cesta je cíl...

Možná že vám taky nikdo nefandí. Nikdo vašemu snu nevěří. Ostatním je to jedno. Jiní si myslí že si kazíte kariéru. No kariéru, pokud teda bereme jako kariérní postup přesun z junior konzultanta na vedoucí prodejny, tak potom dobrá. 

Je vážně mým cílem šplhat nahoru ? A proč ? Stojí to za to ? Není na to ještě dost času ? Začít můžu vždycky, můžu navázat kde jsem skončila. Jde jen o to, jak těch 13 měsíců využiju a jak je zúročím.

Je to čistě na mě a mém rozhodnutí. Buď si budu drbat hlavu a poslouchat "já to říkala" a nebo si poklepu na ramene a řeknu si: seš dobrá ! dalas to !

A tak jsem matchla, elektronicky to podepsala a bylo. 

Překvapivě - nic se nezměnilo. Pocity, emoce, nic ... Jen mi asi spadl kámen ze srdce že nemusím sprintovat domů kůli skypům, stresovat se jestli to klapne nebo ne.

Moje host family vypadá dobře.

Z celkového počtu 16. Jsem vybrala rodinu z McLean z Virginie. Autem do DC cca 25min. Rodiče právníci. Holky 12 a 15let. V podstatě jde jen o to na ně dohlížet a udělat večeře. Auto 24/7 - minimálně do prosince kdy si starší holka bude dělat řidičák. No modlim se abysme se pak o auto nepraly a nebo abych zažila něco jako v MTV "my sweet 16" a holka dostene vlastní cabrio.. nebylo by to špatný.

Vůbec nechápu agenturu,  jako spojení z NY do DC mi vybrali autobus. No super, 33kg kufrů, kabelka, noťas a jeď busem. Pecka. Jestli to dobře chápu mám tam asi 5 přestupů. Taky bezva. Myslim že tam nikdy nedojedu.

Možná že mi to pořád nedochází že za 4 měsíce přesně odlítám pryč. Asi je to tím, že o tom se mnou nikdo nemluví nahlas. Emoce nemůžou ven, držím je pod pokličkou. 

Kdyz sem si v nedeli po celodenním výletu zapla konečně mail a četla a četla rozbrečela jsem se že si mě rodina vybrala. Spadl mi kámen ze srdce. To je jediný pocit co z toho mám.

rodina za rodinou

Pomalu to přestávám počítat.. Sice si píšu deníček kterej doufám budu psát i v USA /doufam ze se tam dostanu aby ten deník měl smysl a abych měla stará na co vzpomínat/.
Aktuálně jsem u rodiny č. 16 /?/ Washington DC, jsou milý i holky, byl telefon a skype ... ozvou se uvidíme... Každopádně už negůglím, nehledám, nedoufám a pomalu už ani nevěřím. Můžu si myslet jak boží a úžasná jsem byla ale opak může být pravdou, navíc s naším super internetem /zdravím KH net/ jsem slyšela každý druhý slovo a odezírat ze rtů v aj ještě teda neumím.

Celkem mě zaujaly z toho množství asi 4 rodiny se kterejma se byla ochotná jít do telefonu nebo na skype. První byla kousek od DC, HM si mě sama od sebe odstanila ani email nenapsala, tak mě to urazilo, ale řikala sem si ať si trhne neví o co přichází a čekala jsem na další rodinku, přes noc mi jich přes profil proběhlo několik a v pondělí ráno mi tam přistála rodinka z Palo Alto z CA - moc milý indu hindu, děti 2 a 5 tušim.. po x mailech, telefonech mě odmítla s tím že jsem super ale nejsem vhodná osoba pro jejich děti...

Další rodina byla zase z CA kousek od Golden Gate bridge, single mother holky 10 a 12let, konečně auto 24/7 no prostě sen, jedinej zádrhel, matka nechce bejt s ap kámoš, prostě na ní nemá čas a nehodlá řešit ani večeře nic... no to nevim teda jak by fungovalo a nakonc mě stejně odmítla.

Po těhlech už hodně doufajících domluvách jsem si sundala růžové brýle a neřeším moc co kam kdy proč. Odleťet můžu kdykoliv že jo... Hlavně ať jsou proboha normální !

Stay motivated !Dreams come true..

btw.s tou host mum z DC jsme měli včera fajn hovor a dneska ten skype taky ušel, tak ja tajně doufám..