Tak se hlásím, živá, zdravá z Ameriky, konkrétně už z Virginie kde bydlíme.
Poslední víkend v ČR byl trochu hard, na facebooku propukla velká diskuze odlítajících holek co si jeste dají za české dobroty, tak jsem se rozhodla dojít si k Dačickýmu na večeři a v tom vedru (35C) jsem si dala knedlo zelo vepřo a navíc špenátek. Mňam. (pozn.ježiš já bych si dala maso !)
V sobotu jsme měli rodinnou grilovačku, takže všichni byli sentimentální a cpali mi peníze abych náhodou neumřela hlady. (škoda že už jsem ve směnárně byla že jo :-D )
V neděli ani nevim co bylo za plán, ale myslim že jsme byli v Pa a ten můj si ze mě dělal srandu, všude mi říkal, tak zamávej, tady půjdeš nejdřív až za rok. A já brečela a brečela...
Mimochodem, tenhle brečící maraton začala ségra kdy se z ničeho nic rozbrečela, do toho jsem začla já, pak přišla do pokoje máma a ptala se děláme a začla bulet taky :-D
V neděli vrcholilo balení, váha byla ok, ale malej kufr ne a ne zavřít, tak jsem musela vyhodit spoustu věcí který mi tu ted chybí. Musim vyrazit do obchodáku, už vim kde je. Uff.
Vstávání bylo vážně super (ironie) neboť těch 6hodin co jsme měli na spaní jsem vůbec nespala ale čuměla do zdi. Od 2 hodin ráno jsem fnukala ale cestou do Prahy jsem se uklidnila. rozbrečelo mě až poslední kafe u Stárbakse.
Loučení s Martinkem bylo docela v pohodě, on moc v pohodě nebyl, ale zvládli jsme to :* (píšu to a začíná mi slzet oko).
Pak už jsem potkala Monču, co se mnou letěla a ta už stihla potkat týpka co letěl taky. Letadlo do Bruselu bylo děsný prdítko. Rychle to uteklo, akorát nám nedali nic k jídlu, měli sme pěknej hlad!
V Bruselu přestup brnkačka :) letadlo pěkný velký, ale to byste nesměli sedět v prostřední řade uprostřed že jo. Vedle mě žid jak poleno, hrozně divně čuměl. A když jsem si dala k obědu hovezí s br.kaší tak chudák málem odpadnul.
Taky jsem byla v letadle prvně v životě čůrat (a že mam už něco nalítáno) :-D :-D :-D
Jídlo v letadlo bylo docela fajn, bylo ho hodně a pití taky. Ale nějak sem to nestihla vyfotit kuli tomu židovi se mi ani nechtělo :-D. Jinak každej měl před sedadlem obrazovku kde byli písničky, filmy, seriály, hry, info o letu a tak.
Po 3,5hodinách sem už měla pocit že dobrovolně skočim bez padáku dolů, pač sem nevěděla jak si sednou/lehnout ale nějak sem to přežila..
Training school CC je teda z venku krásná ! Ale co vás čeká uvnitř nechcete zažít. Vedro v pokojích (sauna, fakt), zima v učebnách. Hnusný společný sprchy. O hajzlech a jídlu z jídelny nemluvím. Nicméně ta strava mi asi prospěla, protože jsem jedla jenom saláty a ovoce což bylo jediny bezpečný. Jeden večer jsme měla burger a hranolky. Dala bych si, mam hlad.
Sem fakt nezažila že bych vylezla ze sprchy, oblikla se a v minute na sobe mela krupičky potu. Až budu příště nadávat že jsem upocená, připomente mi tuhle školu jo ?
Na tom tréninku sem se s nikym cizím moc nebavila, mě ty lidi nějak nepřišli milý, nevim. Jen jedna holčina ze švédska vypadala hrozně mile a s tou jsem se chvilkama bavila. Holky z UK taky byly dcl fajn.
Výlet do NY byl hrozně bláznivej a rychlej, to bylo hrrr sem hrrr tam...Rozchod na 2 hodiny s tim že si musíte vystát frontu na Top of the Rock žádná hitparáda, ale stihli jsme doběhnout na times square.
Tím pro nás škola končila a nastalo další cestování, další autobus na 6hodin. Bez klimatizace. Vedle mě se roztahovala docela protivná kolumbijka. Pfff...
Když se blížili cedule Tysons corner, všechny holky se začlay fintit a upravovat, já to jen omrkla jestli jsem se nekde nemázla. Prijizdeli jsme na zastávku a tam strasne roztomilej klučík blondatej tak 4 roky s maminkou, v ruce medvěda jak hrom a balonky WELCOME. Horší bylo když jejich AP vystoupila a kluk jí měl dát medvěda, udělal takovou scénu že to bylo slyšel až na druhou stranu parkoviště. Už když jsme vystupovali zahlíhla jsem Kady a pak i holky, měli dva transparenty - Welcome Katerina a u toho vlajku :) Moc me to potěšilo a Kady pro mě měla dárek - studenou vodu což byl nejlepší gift ever v tý situaci :-D
První ráno
Cítila jsem se tu jako cizinec, nebála jsem se uplně vylíst z pokoje, ale když sem vešla nahoru nikde nikdo ... tak sem si vzala jídlo(jen ovoce, protože sem nevedela kde co je), jedla sem 20min a nic, tak sem sla zas dolu a vyuzila cas na vybalovani. Predchozi holky tu nechali dobrej mrdník v šuplikách. Jako jo užitečný věci, jako notýsky, lepítka. Ale knihu v němčině asi nepotřebuju a rozdělanej balíček tamponů taky asi ne no :-D takže hned jak ta aktuální co mě zaučuje vypadne to vyházim do smetí.
Na dnešek bylo v plánu udělat projížďku kolem a ukázat mi kde co je v sousedství. No sousedství, asi tak jako kdyby vás vzal někdo do většího města a řekl že to je jen sousedství. Byli jsme u škol obou holek a já řídila :-D Furt jsem hledala řadící páku a spojku :-D divný..ale nakonec mě to bavilo. Mám k dispozici nějakou obří hondu - jak oni řikaj mini van. Myslim že by se tam vešly všechny věci co jsem kdy v životě vlastnila a možná že i Bobika (auto moje).
Odpoledne jsem si poručila house tour, jak debilovi se mi vysvětlovalo jak funguje trouba, kavovar, alarm, radio, toustovač, prostě vše ! Tak jsem ráda že zítra už nebudu bloudit.
Večer jsme se součanou AP a jejíma kamarádama jeli na Black Light Run. Bylo to fajn, prášek mam všude jeste ted. Nejlepší bylo že jsem fakt už funela že nemůžu a najednou se ozve česky: Dělej zlato, poběž. Tak jsem se začla smát a řikam němce že ta slečna mluví mym jazykem :-D
Jinak si pripadam ze neumim anglicky nic jinyho nez OK, yes, sure, no. Ale tak snad se rozmluvim. Sem fakt vykulená. Zejtra je nejakej posranej aupair meeting kam jakoze musim. Snad tam bude nekdo s kym můžu jít na nákup nebo ven, uvidíme no...
Ostatní co znám mám dcl daleko, no daleko, pro mě 30min neni daleko :)
Uvidíme, zatim čau !
