A proč vám to píšu? Nelča ten svůj bad luck nechala asi u nás. Od minulého týdne se nedaří na všech frontách.
1) v troubě mi začal hořet pečící papír a s ním večeře, smradu jak... fire alarm nespuštěn, uff.
2) nálada bezdůvodně na bodu mrazu celej víkend, protivná sem byla sama sobě, asi podzim
3) nedovařila jsem rejži a ještě jsem ji přesolila což mi bylo u večeře slušně a mile řečeno ale kuli bodu dva a mé náladě jsem kuli rejži málem brečela
4) včera jsem byla sama doma, zamykám se, páč když jsem sama doma a dole u sebe mam divnej pocit z toho, starší měla přít ze školy dýl ale v pul 4 mi prisla sms ze uz je doma a je zamceno tak sem vybehla s zelefonem v ruce jí odemknout. Jenze jsem to nejak nevybrala a hodila na linu hubu. Solidní. Telefon je celej to se ale nedá říct o mém koleni, naraženém boku a to nejlepší na konec, zlomená kost u lokte. Potom co jsem J,otevřela sem si šla ruku ledovat a zkusit jak s ní můžu hejbat zápěstím. To jsem rozhejbala. V 6 jsem zkusila uvařit večeři a u toho jsem se po x té rozbrečela. Prvně jsem bulela protože mi bylo líto jaký sem tele. -pak u večeře a pak furt. Večeři jsem vzdala udělala jsem těstoviny a omáčku a z posledních sil nakrájela zeleninu na salat. Poslala jsem HM email ze to nedávámodvíst holky ze mam ruku v <>. Přijela do hodiny. Myslela že to není vážné. Páč já si to taky myslela. Nicméně když dorazila otok už byl pěkně znát tak jsme vyrazily na pohotovost. Nebylo easy nějakou najít. Všude už měli zavřeno a v nemocnici bych zaplatila balík. Našli jsme jednu pár mil od nás. Dojezd dle gps byl 19.58, naštěstí mě vzali i dvě minuty před zavíračkou a s úsměvem. Díky pojištění které mám jsem platila jen 35dollarů což je ještě ok na to jak je tu vše kolem zdraví drahé. Nejdřiv jsem vyplnila registraci. Asi 4 A4 !!!A pak to se mnou už v ordinaci prošla sestra. Následně se šlo na rentgen kde jsem bulela bolestí. Pak se čekalo až obrázky zkouknou pres net v nemocnici a reknou verdikt,
Doktorka byla fajn vse mi ukazala vysvetlila. Odcházela jsem s deskama papírů a cd s rentgenem a dlahou na ruce. Musím k ortopedovi, (v ut) Řídit můžu (yay!).
po příjezdu domů se o mě moje HF moc hezky postarala a dali mi na ráno volno. Stejně jsem vstala a aspon jsem vyklidila myčku.
Kařdopádně bolí to jak čert...A já jsem bohatší o pár zážitků a nových slovíček z ER. Na pohotovosti jsem děkovala že kuli mě zůstanou přes čas a oni se omlouvali mě.
Nicméně můj bad luck pokračuje i dál...
5) málem do nás nacouvala baba na parkovišti
6) hodinu před tim nez sme meli zacit pracovat jsme dali nakup do auta a zavreli kufr. jenze, v kufru i klice a auto zamceny..co ted?! nikdo z kamaradu to nebral. Zavolaly jsme Uber a jeli pro nahradni klice a ja hanku hodila zpet na parkoviste coz byla cesta na 30min. Hanka volala do skolky ze prijede pro malyho dyl a ja psala Emce sms ze budu late ze pak povim. Pak už se naštěstí nic nesralo. Nicméně večer jdu ven že jo...
Původně jsem chtěla pokračovat na téma kamaradi a přátelé tentokrát tu v US,ale jediné co vypustím do éteru je to, že oři takovymhle maléru poznáte kdo je pravej kámo a kdo je vyžírka. Takže díky Hani (za péči a pomoc) a díky Ivet za starost a soucit a díky Nelče za podporu na dálku a její storky co mě baví :D
DÁVEJTE NA SEBE POZOR A DĚLEJTE SI CEST.POJIŠTĚNÍ, VŽDY!
pardon za chyby, překlepy a hrubky...píšu jednou rukou a moc to nejde
Žádné komentáře:
Okomentovat