Čekala jsem a odpočítávala jsem měsíce i dny do odletu. Myslela jsem že z toho že "jsem v Americe" budu víc vyplácaná. Nebo nějakej jako WOW efekt. Ten se ale nedostavil. Možná protože jsem zatlačovala po příletu do NY trochu slzy. Možná ještě příjde. Možná ne.
Ten pocit se nedostavil ani ve škole, ani u prvního americkýho hamburgeru, ani v NY na výletě, ani při setkání s rodinou, ani v bance, obchodě nikde.
Já sem prostě myslí v Anglii, protože tady to naše okolí a kor kamarádky okolí Alexandria je prostě taková Anglie ..Domečky, červený cihly, metro vše je tu jak tam.. Jen ty auta maj volant na jiny straně teda...
Pořád čekám co mě tu tak oslní a nebo jestli neoslní a prostě si to se svým ledovým klidem flegmatika prožiju. Možná že tu nervozu a plánovače do detailu ze mě dělala práce kterou jsem dělala. Každopádně jsem mnohem víc free. Tím ovšem nehatím tu práci jako takovou, jen mi prostě nechybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat