neděle 7. února 2016

Amish story

Takže abych to nějak uvedla. Poprve v životě jsem o Amiších slyšela před pár lety, kdy jsem Martinovi pořídila O2 TV a v ní našla kanál TLC plnej šílnej ale neprosto šílenejch realty show. O tom že mými favority jsou Say yes to dress mluvit nebudu ale jednou sem to zapnula a běžela tam show s názvem Breaking Amish. Coz bylo o partě mladých Amišů, kteří se rozhodli zkusit real american life. Odejít z komunity a zkusit si žít po americku. Bylo to zajímavý sledovat příběhy ty lidí. Dokonce jsem je pak projela googlem a našla různorodý info. Ale dost o stakingu.

Když mi došlo, že to bylo natáčeno v Lancasteru v PA, což mám 2-3 hodiny od baráku /depends on traffic/ tak jsem tam musela jet. O prvním výletu do Amish village víte, je o tom samostatnej článek. Jenže tam nebyl žádnej real amish /kdyz nepočítáme ty co kolem nás projeli/. Pořád jsem toho neměla dost a chtěla jsem se tam tak nějak vrátit a zjistit víc jak žijou a jak vnímaj svět kolem sebe.

Dostala jsem nabídku od kamarádky že s její host mum můžu jet na Amišskou farmu. Ona jim pomáhá s marketingem a prodejem jejich výrobků. Čímž si můžou vydělat lepší peníze než když prodávají galon mlíka za dolar padesát. Jejich výrobky jsou totálně Raw, real organic a tak, takže splňují to, co teď letí všude ve světě. /aspoň takovej pocit mam já/.

Když jsme přijeli přívítal nás čerstvě sezdaný manželský pár Daniel a Marry Ann, vzali nás k sobě do domu. Tam mě dost překvapilo teplo, útulno a jasné barvy na zdech /tyrkysová, zelná, žlutá/. Vysvětlila mi to tak, že jsou nová generace Amišů. Pořád dodržují zvyky a tradice /nemají zásuvku a elektrický proud. Ale mají třeba solární kolektory na střeše a tím dobíjejí baterky pro lampičku na noc. Má poloautomatickou pračku. Docela old school ale lepší než valcha že jo ...


Host máma kamarádky naučila minule amiše dělat vanilkovou zmrzlinu. Teď byla na řadě čokoládová. Byla to sranda lemtat to s ní a dívat se jak to dělají oni. Vše bylo v souladu nepoužívání elektriky, věe zůstalo RAW a organic. Nakonec jsme i dostali ochutnat. Byla vážně dobrá.

Za odměnu jsme se mohli podívat na zvířátka. Koně, psi, koza, kráva, 2denní telátka, slepice, zase koně a tak ...

V jedné budově mají i FAX a telefon !


Potom nás pozvala do domu máma Marry Ann. Což Amišové nedělají ! Návštěvy a to většinou jen rodinné si zvou do domu pouze v neděli a my přijeli v sobotu. Nicméně se k nám chovali moc hezky. Nechápou moc koncept práce kterou tu děláme. Nerozumí proč by si někdo platil Evropanku k dětem. Myslí si, že jsme služky. Nevadí. Dostali jsme ochutnat jeste nakladany okurky ale to mi teda nechutnalo uplně.

Dostalo se mi i vysvětlení mojí intolerance laktozy. Tak kdyby vás to zajímalo:
V mlíce, které podojí kráva jsou živé organismy, kulktury, bakterie a hlavně enzymy. V mlíku který si koupíte v Kauflandu, Penny nebo kdekoliv jinde nic takovýho nenajdete, páč je to převažený, pasterizovaný a bůh ví co ještě. Protože moje střeva tyhle enzymy postrádají a já do sebe láduju mlíko bez enzymů /zpracovaný/ tak je mi zle, mam křeče a tak. Když si dám RAW mlíko od krávy nic mi nebude. Takže jsem to zkusila. Dala jsem si tu zmrzlinu a pak sklenici mlika. A nic mi nebylo ani neni ! Zázrak !

Abych to shrnula, jejich životní styl mi připomíná styl života babiček našich maminek asi tak zhruba nebo možná i našich babiček v jejich mládí. Nic strašnýho. Mají vše potřebné a umí to využít. Jsou nesmírně pracovití a milý. Aspoň ty které já poznala. Jsem moc ráda za tuhle zkušenost !

Žádné komentáře:

Okomentovat