Mam čas, mam prostor a celý dopoledne přemejšlim jestli napsat blog nebo ne. Ta bílá stránka tu na mě zírá už pár minut a jakmile napíšu pár slov dycky je smažu. Děje se hodně a vlastně se neděje nic. Flegmatik.
Zásadní informací asi bude, že sem prodloužila na další rok a 08/24 se stěhuju do Kentfield v Californii. Počítám s horším (bude se mi stejskat, od mý starý hondy, naší ulice, sousedy, po kamaradky který tu mám, vlastně se mi už teď stejská po všem) ale já sem si prostě řekla že tenhle americkej vejlet pro mě má bejt jedna velká výzva a ne jen pohodlně sedět na prdeli 2 roky ve Virginii.
Takže asi tak. Matching byl docela krátkej, na profilu jsem měla asi 3-4 rodiny, dost děs, pravidla, večerky, bez auta, práce o víkendu a tak. Pardon, ale já se nebudu na auto ptát pokazdý kdyz chci nekam jet. Já respektuju ze je to jejich majetek, naprosto, ale mě neni 18 abych musela chodit a ptát se jestli můžu jet támhle s tímhle .. Večerku respektuju když pracuju ale o víkendu jim může bejt jedno jestli přijdu v 10pm a nebo am ... Nějaký zacházení jako s dospělou osobou prosim.
Pak se mi ozvala na email aupair z CA že se jí líbí můj profil a že jestli můžeme dát skype a říct si víc. Řikam, cože ? To už jako au pair vybírá aupair ? to je ta rodina tak busy ? No tohle neklapne. Jenze pak mi to vysvetlila ze profil maj prázdnej protoze menili agenturu az e mi vse rekne na skype. Jak kdyby mi mluvila z duse se vsim co rekla. O pár dní dýl, když sem byla v Bostnu mi volala její host mum a vlastně sme obě souhlasily se všim co řekla ta druhá. Nabídla sem jí kontakt na mojí hm aby jí řekla že nejsem žádnej kokot. HM mě musela vychválit do nebes. Jenže furt se tak nějak ta future host mum bála mýho plánu jet domu a obnovit si víza. Nejsem nejmladší a celkově dycky je riziko že vám prostě nedaj. Že se optá agentury co si o tom myslí. Agentuře to trvalo jak psovi sraní než se někdo vyjádřil. Takže sem se po tejdnu nasrala a napsala do agentury email že mě nebaví jejich Maybe, would be, rather be ale že chci konkrétní data kolika holkám to nedali při prodloužení a odkud byly, že mě nezajímaj mexičanky a jižní amerika, ale evropanky. Furt nikdo nepsal tak sem poplašila i mojí LCC páč mě fakt nebavilo čekat, čas sou peníze že jo . Odpoved prisla skoro hned ze se to stalo jen jednou holce z JAR a ze jí zavolali na ambasadu a domluvili druhou schůzku a pak jí to stejně dali. Agentura mě překvapivě podpořila, řekli že vidí že sem si vše pozjišťovala a pečlivě zvážila rizika a že můžu jet domů.
Další tejden trvalo než se match oficiálně potvrdil na profilech a ted uz máme snad vsechno. Pred pár minutama sem utratila 1027 dolarů za posranou letenku do Čech ale bylo to nejlepší volba v poměru čas / cena a tak ... No nenadělam nic. Dalších 500 dolarů na mě čeká za pojištění ,protože náhoda je blbec že jo ... Vidim svůj loket ..
Tenhle víkend byl dost zajímavej. Ostatně, všechny naše páteční večery jsou docela funny. Začaly jsme docela pařit a obrážíme bary a kluby. V pá naštěstí byl open bar a barman nás miloval i po 11 kdy už se mělo za drinky platit a lil nám dál zadaramo. Takže všeho všudy sem utratila 12dolarů.
V sobotu jsme se rozhodly se jít zregenerovat do lázní. Koupily jsme voucher pres groupon a díky tomu že furt chčije to byl ideální den ten voucher využít. Lázně byly relativne kousek, zapsaly jsem se na recepci, dostaly fajnovní hábit složenej z kraťasů a maxi trika z odpornýho materiálu, nepopsatelné barvy. U skříněk jsme se začaly převlíkat do plavek a čumíme, všichni choděj nahý. Pak Ivet zahlídla jednu bábu v plavkách, tak řikáme že jako jdeme v plavkách. U dveří nás zastaví mexikánka a hlásí na nás že v plavkách jako ne. Couváme a netušíme co dělat. Ivet bere ručník o velikosti kuchyňský utěrky a praví že se deme svklíknout. Přeci nevyhodíme 22 dolarů !
Takže sundaváme plavky. Kdybych to věděla tak se aspoň oholim a vemu si velký naušnice abych odpoutala pozornost. S pidi ručníkem kterej nezakrejva ani to nejnutnější klopýtáme k bazenu a noříme se do vody. Máme výtlem jeste asi hodinu. Ale žijem a nakonec se nám tam snad líbí.
Americká předsevzetí:
1. říkat více thank you
2. říkat více please
3. být víc milá a nemít bitch face
V sobotu večer jsem měla docela na pilno, protože jsem byla pozvaná na house party, udělat si nějaký známosti kuli práci a taky abych ochutnala kraba. Normálně krab kterýho musíte rozbít kladívkem, otevřít nožíkem, ulámat nožičky a hledat maso. Nežeru sea food, ryby nic. Ale bylo to dobrý a nakonec sem jich sežrala asi 5. Škoda toho smradu na rukou pak, nešlo to umejt ani zaboha.
A to je asi tak všechno co se tu u mě teď děje.
Žádné komentáře:
Okomentovat