pondělí 4. ledna 2016

Road trip

Důvodem mé nečinnosti poslední cca 2 týdny bylo, že mi na návštěvu přijel Martin. V plánu byl už zhruba od září road trip na Floridu. Vzhledem k mému zlomenému lokti nebylo do poslední chvíle jasné kdo bude řídit. Martin se na to 100% necítil hlavně ve městech, já měla od doktora zákaz, jedna holčina pod 25 a té další se nám řízení svěřovat nechtělo. Nakonec jsem do toho šla a řídila jsem. Celkově jsme řídili asi 71hodin z toho já odjela tak 65hod. Najeli jsme něco málo přes 5tis km. Docela slušná štreka. Ale pěkně od začátku.

Protože přímo na Floridu je to daleko, rozhodla jsem se udělat první zastávku v Atlantě v Georgii. Bohužel počasí nám nepřálo a celých 13hodin na cestě totálně chcalo že vidět na metr nebylo. Venku řádila bouře, bouřka, hromy, blesky. Když jsme konečně dojeli někdy v noci náš motel smrděl jako chcaní a tráva. A taky podle toho vypadali spolubydlící z ostatních pokojů. No co na přespání to stačí a za 40dolarů na noc co bysme chtěli že jo. 



Druhý den jsme sbalili kufry a vyrazili směr Orlando. Nechyběla zastávka v info centru na dálnici a první fotka s nápisem Welcome to Florida. Všude kolem už byly palmy a uhlazené trávníky a krásné čtvrti. Z dálky už byly vidět kolotoče a šílené horské dráhy. Dokonce jsme projeli kolem Universal studios, který jsme měli doslova za rohem od ubytování. I přes to že jsme zvolili stejný řetězec motelů (Motel 6), byl tenhle pokoj 2x tak drahej ale byl teda moc hezkej. Koupelna nová. Konečně pořádná sprcha. Večer jsme jeli hledat nějaký jídlo ale protože bylo 25.12 večer všude bylo zavřeno. Narazili jsme na malou pizzerii. Pizza ale bodla a byla vlastně dobrá. Pak jsme jeli do downtown, kde kolem jezera (?) hrály koledy, byl tam moc hezkej stromeček. Celkově Orlando docela hezký město. 








Spát se šlo brzy, ráno nás čekala nejdražší sranda z celýho výletu. Universal studios. Přijeli jsme téměř hned na otevíračku, takže jsme nestáli fronty a lístky už jsme taky měli, takže jsme si to pěkně urychlili. První atrakce byl Crusty land (ze Simpsons). posadili nás do vozíčku ala horská dráha, před námi dveře. Čekala jsem že se někam rozjedeme a ono ne. vozíček vyjel nahoru kde bylo něco jako 4D kino. Nicméně kam se člověk podíval - vlevo vpravo nahoru dolu tam byl obraz. Vtáhlo vás to do děje. Vozíček sebou házel ve směru jak se pohybovala obrazovka takze skutečne similoval jízdu na horské dráze. Těžko se to popisuje, ale naprosto super.

Ve stejném duchu byly i ostatní atrakce. Sem tam se něco lišilo. V Men in black se z vozíčků střílelo na nějaký ufony. V Transformers se vozíček skutečně pohyboval po kolejničkách. Musim uznat že i přes 2hodinové čekání ve frontě byly Transformers nejlepší. Super pocit pro mě i byl ve chvíli kdy jsme se zjevili v Londýně. (harry potter). 

Hned po Universal se v 5 večer odjíždělo do Miami. Přijeli jsme asi v 10 večer, otevřeme pokoj (pán nám poslal do mailu kod kterym odemkneme) a tam jedna postel, řikam sakra asi chyba. ... Tak mu ivet zavolala, pán se vymlouval ze mel problem s kartou a ze nam proto nechal jen půlku z původní rezervace. já už jsem se smiřovala se spaním v autě. Nakonec pán navalil druhej kod k jinymu pokoji a nechal to za stejnou cenu jako jeden 4 lůžkovej pokoj.


První den jsme prozkoumali downtown. Nic zázračnýho ale teplo a palmy udělaly svoje kouzlo. Druhý den se cestovalo na Key West. Cesta trvala 5!!! hodin po různejch mostech a spojkách mezi ostrovama. No myslela jsem ze dorazíme brzo ale ono ne no.. Už nemělo smysl stát frontu na fotku u pointu tak jsme tam naběhli tak jako šejdrem a máme fotku aby se neřeklo. Šlo se ještě na beach a taky na západ slunce. Cesta zpět docela utekla. Naštěstí.

Taky jsme plnily sny. Šlo se na NHL zápas. Hrál Jarda Jágr.

Poslední den v Miami jsme si usmyslela Everglades národní park, jenže nám začal uprostřed pustiny docházet rapidně benzín... Nikde nic. Naštěstí GPS ukázala po 10milích benzinku. Cena jako kráva, ale dobrý jedeme... navigace ukazuje dalších 57min. což je divný když cesta z apartmánu měla trvat 2 hodiny a my uz jedem 3. No nic jedeme dál... po chvíli mi to nedá  a zapínám svoji GPS. Asi před hodinou jsme zapomněli odbočit ( ve chvili kdy jsme laborovali ten benzín). No nevadí, zastavujem někde na čůrání a ona tam stezka parkem a zdarma..ok, jdeme. Vidíme želvy ve volný přírodě, divný ryby a ptáky ... Těším se že uvidíme pantera a ono nic. Zastavujeme u dalšího mini trailu. Aligator metr od nás ..druhej, třetí. Díky bohu za nízkej plůtek...další želvy, ptáci a tak. Motýl. Panter ale vycpanej. Aspoň něco. Příroda uplně jiná než jsem si kdy představovala nebo ani snad nepředstavovala.

Jedeme na Miami beach ulovit nějakej paddle board. Půjčujem za 10 na hodinu (pecka cena). Jdem se plavit. Jsem jediná kdo má praxi, Martin na tom stál jednou. Nelča a Ivet ani jednou. Šlo jim to perfektně i přes ty vlny co na nás mrskaly projíždějící jachtičky.

Vracíme pádla a jedem na Miami beach. Zaparkovat se zdá jako nadlidskej úkol. Nevadí jedem o pár ulic dál, to dojdem. Asi po 40minutách nacházíme parkovný. Hurá. Sluníčko to tam, no neva, smočíme se i ve stínu... Sbírám mušle jako suvenýr. Snad ho nezavřou že to pašuje přes hranice. Do vody vlezu po pás aby mě nesemlela vlna a ruku mi nezlomila znova.

Jedem na ubykaci a pomalu balíme. Všechno smrdí. Plný písku. vlhký. nic neschne. FUJ! Házim vše do tašek a nechavam si poslední čistý trička a džíny do Savannah.

Motel 6 v Savannah vypadá z venku pěkne. Kolem se promenádují černošky s dětma a bílý ženský co vypadaj jak kurvy. No potěš. Pokoj smrdí savem, hm mohlo by bejt čisto. Lednice, sláva. Koupelna šílená, chyběla hlavice na sprchu,takže je to jak sprchovat se pod hadicí bez rozprašovače. Každopadně tak dobře vymytej šampon jsem dlouho neměla. Po sprše potkam v kufru brouka. Kurva co to je. Prej nemam dělat scény jenom brouček. V noci nás vzbudí mluvení lidí. Jak kdyby mi mluvili u hlavy. Holt stěny z papíru. V noci 3x slyšíme letadlo ukrutně blízko jak když padá. I tak spíme klidně dál. Ráno se budim a svědí mě celý tělo. Asi sprcháč nebo reakce na prací prášek. Objevuju štípance. Asi komár z Floridy. nepřipouštím si jiné varianty. Jedem na průzkum města. Hezký, ale plný důchodců. dáváme oběd a mě svědí všechno. Nikdo ostatní nic. Nevim asi repelent nezabral. Googlim broučky a hledam co to včera lezlo po pokoji. Mam špatný tušení. Navrhuju že pojedem domu už dnes. Za 15min mají všichni sbaleno a nikdo ani nemuká. Silvestra trávíme v autě na 10hodinové cestě do Dc. Když vidím ceduli Virgina srdce zaplesá. Sláva.

V autě slavnostně večeříme bagety ala chlebíček a v kufru nám cinkaj piva a teplej šampus. Tady se nesmí v autě pít. Ani když neřídíte.

V půl 2 se slavnostně vyládáme doma. Sláva !

Ke dvěřím přijde cizí kočka, největší radost že si můžu poňuchňat kočičku, nechtěla odejít ale domu jí vzít nemůžu. Až dneska jsem ji viděla na plakátu že někomu utekla. Chudák, snad jí najdou. Měla jsem jí dát aspoň najíst. 

Druhej den štípance natekly a bolí jak největší modřina. Googlim recenze na motel. BED BUGS. Výborně. Svrab už jsem měla, klíště taky, komáři se na mě lepěj jak na mucholapku a ted pro změnu štěnice a rovnou 6 kousnutí. Dík. 

Všechno házím do prádelny a rvu hned do pračky, peru na WARM/WARM a pro jistotu přidávám sušičce na teplotě.

V CVS druhej den kupuju sprej na BED BUGS a lítám po baráku a stříkám všude kam se naše věci dostali. Snad je epidemie zažehnána. Sprej si budu od teď brát všude sebou. I kdybych bydlela v Hiltonu. Recenzi si Motel 6 za rámeček teda nedá. To ne !



Žádné komentáře:

Okomentovat