Otázka prodloužení tu smrdí už asi od února kdy se mě host mum zeptala jak to vidím, že je čas začít řešit novou aupair ale že jsem vítaná zůstat. Řekla jsem že nevim a že si to rozmyslim.
Po cca týdnu jsem došla k závěru, že pokud prodloužit tak jinde. Nový lidi, místa, zase trochu nepohodlí a rutina pryč. Tím pádem oni mohli hledat novou holku, která báj d vej přijede příští tejden. Já už jí znám. Nic proti ní nemám, ale prostě je to moje místo, já tady bydlim a nemusí mi připomínat tim že tu bude na tejden ted že za pár měsíců odjíždím. Tady je pro mě teď doma. (už pomaluju natahuju k breku jen na to myslim a píšu o tom) Neuvěřitelně mi to tu přirostlo k srdci. Naše ulice, vždycky když jedu domu z toho kopečka kolem všech těch domků a krásnejch předzahrádek, sousedi mi mávaj na pozdrav tak si řikam kdy tu pojedu naposled. Ježiš to bude brek... Holky jsou jako moje mladší ségry, rodiče i ta rutina mi bude chybět. Všechno.
Dneska se mi dostalo odpovědi že i v 27 si můžu zažádat o obnovení víz. Takže jsem více méně rozhodnutá prodloužit. Ale pak si zase říkám chci já zase někam, dělat ze sebe debila, starat se o smrady nevychovaný. Zase se někam balit a trmácet ? Jenže o tom to asi je. Prostě se překonat a jít do toho znovu.
Život tady je fajn, dokážu si vydělat hezký peníze, můžu cestovat a nemusím se starat o jídlo a bydlení. Auto k dispozici. Je to takový pozlátko, ale nebojte má to taky svoje proti.
Občas, i když tu máte spoustu lidí kolem, i čechy se cejtíte hrozně sami. Daleko od všeho a všech. Kamarádi z Čech na vás postupně zapomínaj a já věřim že až se vrátim tak po mě neštěkne ani pes. O důvod víc pohnout se dál z Kutný Hory a zkusit to zase jinde.
Tak jako tak, ať už budu v ČR nebo tady nebo mi jebne a pojedu do Anglie tak se budu stěhovat. A asi ne naposledy.
V Čechách na mě čeká auto a pár lidí ale já se asi ještě nechci vracet. Tohle je hrozně těžký rozhodování.
Žádné komentáře:
Okomentovat