Jak mě Amerika změnila za 6 měsíců

Nedokážu říct jestli to co tu sepíšu je jen můj přirozenej vývoj osobnosti nebo je to tou Amerikou, řekla bych že od každýho něco. Zároveň se tu projeví asi i poznatky z běžnýho života.

1) upřímnost
Sem upřímná až to nekdy asi bolí.
Nestydim se říct svůj názor. Když svoje pocity/názory/myšlenky/poždavky/přání neřeknu nahlas tak je prostě nikdo nevyslyší a že by američani hrály na nějaký náznaky to teda ne. Musíte vše na férovku.
Jediný kdy si jedou hru na nějaký náznaky je tak možná tak ve vztazích ale v tom já se nevyznam a ani nechci. Slyšela sem, že je tu prej pravidlo že když s někym jdete na rande, tak i když bylo sebe lepší musíte 3 dny dělat mrtvou rybu a nepsat/nevolat nedejbože se znova scházet. Pak prej vzroste zájem o vás. Zkoušet to nebudu. Tak kdyby se někdo chystal dejte vědět jestli to funguje a já budu moudro šířit mezi randící kamarádky.

2) samostatnost
Neříkám že jsem nebyla samostaná v 26 letech než sem odjela sem, ale pořád sem měla jistotu že za mnou stojí maminka, tatínek, Andrea v práci a že když se mi něco nebude chtít/nebudu vědět tak jim prostě řeknu. Nechce se mi volat k doktorovi ? Mami objednej mě. Tady ? Neexistuje. Nikdo za mě do DMV nevolal aby mi zjistil jak kam proč na řidičák. Nikdo mi tady pod nos nic nestrkal. Od takovejch blbostí jak zapnout troubu, po to jak zařídit řidičák, jak se dohadovat s pojišťovnou když vás kasírujou 3x za urgent care apod.

3) mlčet je někdy zlato
Toto se trochu vylučuje s bodem 1. Nicméně někdy je prostě lepší se nepouštět do složitějších debat, kde víte že se stejně nedoberete závěru. Např. uprchlíci, vysvětlování že už nejsem Československo, že nejste z Ruska, že vaše jméno není Katerina a že fakt nejste z Mexika ano na tyhle všechny otázky jsem už rezignovala a raději mlčím a myslím si něco o prdeli.
Stejně jako s nikým nevyřešíme politickou situaci, ekonomiku, volby, náboženství - islám atd atd
Prostě mlčim, nebo prohlásim ať se daná osoba nezlobí ale že tohle je téma na který se odmítam bavít

4) řídím jako pražák
Nebojím se předjíždět, nebojím se jezdit z pruhu do pruhu, brzda, plyn jedem ... Troubím jako všichni ostatní tady, ale pořád poměrně s respektem.
Asi to dělá to silnější auto. Ale pozor ! speed limit téměř dodržuju +/- 5mph takže !

A to je zhruba všechno co mě momentálně napadlo. Pečlivě budu sledovat jak se moje osoba mění dál a budu podávat zprávy.